Technische Universität München

The Entrepreneurial University

 
Oproti β-agonistům mají β-antagonisté (betablokátory) působící cestou beta adrenergních receptorů inhibiční vliv na sympatickou část centrálního nervového systému.  Terapeutické vlastnosti beta-blokátorů vycházejí z jejich vazebného působení na β-receptory převážně v srdci.  Beta-blokátory mohou působit selektivně na specifické β-receptory (např.  atenolol, acebutol) nebo neselektivně na všechny β-receptory (např.  propranolol, penbutolol). Podávání beta-blokátorů vede ke kardiovaskulární inhibici s následným snížením srdeční frekvence, snížením kontraktibility srdečního svalu a snížením systolického tlaku.  Primárně byly určeny jako léky ke zlepšení srdeční funkce v podmínkách poruch kardiovaskulárního systému. Vykazují rovněž uklidňující neurologické působení prostřednictvím snížení úzkosti, nervozity a stabilizováním motorické výkonnosti.  Zlepšený psychomotorický výkon může být užitečný ve sportech vyžadujících přesnost a pečlivost, jako jsou střelba a lukostřelba.  Prodloužené užívání může způsobit zpomalení srdeční činnosti, srdeční blokádu, hypotenzi, bronchiální spasmy, únavu a sníženou motivaci.  
drucken 

www.doping-prevention.com